Pálava pokaždé jinak

Kategorie: Volný čas Zveřejněno: pondělí 16. květen 2016 16:41 Napsal Jožka Hlaváček

Miluju jarní Pálavu. Stráně rozkvetlé kosatci, koniklecemi, hlaváčky i sněženkami. Stromy peroucí se s vápencovým podložím i severními větry. Pálava je Řípem Moravy. Výhled na panorama Malých a Bílých Karpat z jedné strany, zvlněné Chřiby ze strany druhé a úrodný Dolnomoravský a Dyjskosvratecký úval mezi tím. Dole pod sebou mít zbytky lužních lesů, ohromnou plochu Novomlýnských nádrží a víceméně tušit Lednickovaltický areál. Nemám ambice býti objevitelem této úžasné lokality. Lidé tu žijí od nepaměti, Eduard Štorch sem i díky nálezům v Dolních Věstonicích zasadil své Lovce mamutů.

Když jsem si chtěl 15.března projít naši první trasu, kterou jsem plánoval z Pavlova do Mikulova, v Komořanech věštili chladno a déšť. Sbalil jsem do termosky grog a do batůžku rezervní oblečení a odhodlaně vyrazil. Už za Lednicí mě čekal pohled na Kilimandžáro nebo Fudži, jak je znám z cestopisů. Pak jsem sám a jediný už kráčel tichou a neuvěřitelnou pohádkovou vánoční krajinou. Z původního plánu od začátku to napálit a bystře vše proběhnout nebylo nic a já se kochal. Několik fotek je v první galerii pod článkem.

Druhou trasu jsme procházeli o necelé tři týdny později a fotky v druhé sadě jsou diametrálně jiné. Slunce se opíralo do vápencových bloků, všechno kvetlo, a ti ptáci tolik, tolik zpívali... Prostě jaro jako z Karafiátových broučků. Už se nebudu rozplývat a rovnou vás pozvu na sobotní pěší výlet předletní pálavskou krajinou, případně i na následující cyklovýlet na Pohansko o pár dní později.

S pozdravem: "Pálavský kraj, turistů a vinařů ráj"

 

Zobrazeno: 1852